Aktivita: Drastická

Tak co?

24. února 2015 v 22:41 | Spino
Ahoj. Tak opět vidíte že skoro už rok tu nic není. Není to jen školou, ale i nenáladou. Tenhle blog jsem založil jako osmiletý děcko, který objevilo blogy. Prvně jsem psal s chybama, které byli až děsivé. A vy jste my to tolerovali. Za to jsem moc vděčnej, že jste vydrželi děcko jako já :) Je pravda že i hra Jurský park : Hra o přežití byla prachsprostá kopírace Alfaraptora, za což se mu omlouvám. A jde o to. Chci se zeptat. Má cenu zkoušet tenhle blog rozject, nebo ho mám nechat? V rámci možností (školy, soukromého života) bych sem psal nějaké články. Budu rád za jakoukoliv odezvu :)
 

Jurský park boj o přežití 15

25. srpna 2014 v 14:29 | Spino |  Jurský park boj o přežití
Pro HAASE:

Vystřelíš 2x do vzduchu a Compíci se opravdu rozutečou do všech směrů jako mravenci. Když vezmeš to odhodlání a vylezeš ven, všude je hrobové ticho. Jen občasné zavřeštění opic z pralesa prořízne ticho jako dýka. Ovšem po chvilce uslyšíš šum.. Tak známý tropický šum... Pobřeží není daleko. Ovšem když odhadneš jakým směrem se ke zvuku dostaneš, uvidíš temný lesík plný vysokých stromů. Může být sice jen přes 50 metrů dlouhý, i tak ale vypadá nebezpečně.. Bezpečnosti mu ani nepřidá krvavá šmouha na stromku těsně u kraje pralesa.... PRÁSK.Najednou se ozve rána.. Zbytek helikoptéry explodoval.
I interiér a kabina s těly pilotů.. Jedno ti je jasné, tady už nemůžeš přespat.

A: Pokusíš se projít lesíkem k pláži kde už zaručeně žádný dravci nejsou. U sebe máš pistol s 6xti náboji.

B: Pokusíš se zůstat a skrýt mezi několika neostrými kusy trosek. RIZIKO: Nějaký dravec tě může najít ve spánku

C: Pokusíš se zavolat ještě funkční vysílačkou, která je v troskách o pomoc. OBROVSKÉ RIZIKO: Signálem přivoláš Pteranodony kteří jsou na tyto rádiové vlny docela citlivý..

Jurský park boj o přežití 14

15. července 2014 v 20:20 | Spino |  Jurský park boj o přežití
Tak první věc je že se pokusím oživit tuto více než rok mrtvou hru. Pokud si tohle čtete Haasi nebo někdo, můžem zkusit opět hrát. Pokud si to někdo teda čte tak ke hře.



Pro HAASE:


Popadneš žhavou tyč, i přes masivní chtíč a bolest v dlaních tyč neupustíš a vemeš s ní Tyranosaura po tlamě. Ten jen bolestí zařve a hlava zmizí. Ty se ihned natlačíš doprostřed helikoptéry kde Antroz, stále leží a klepe se jakýmsi záchvatem. Po pár okamžicích klidu se "torzo" helikoptéry opět začne kutálet ale potom ti dojde že už ho ten T-rex netlačí ale už se kutálí sám. Po několika vteřinách strachu se ozve tupá rána, tebe něco udeří do hlavy. Po pár hodinách se probereš . Torzo vypadá jinak než před tím protože se ještě víc rozmlátil. Za to se ale otevřel přístup do kabiny pilotů. Oba jsou v bezvědomí a nebyl čas řešit jejich stav, jestli jsou živí nebo ne. Zato si všimneš něčeho co mu visí z nehybné ruky. Je to Berretka. Když se podíváš detailněji má jeden zásobník (9 nábojů) (BTW: Berreta je pistol podobná M9 a Glocku G17, moc do zbraní nedělám ale prostě je to pistol :D) Pomalu jí sebereš a nabiješ. Pak ale uslyšíš podivné šustění a také zvuky nějakých, pravděpodobně ještěrů. Když extrémně opatrně nahlédneš. Zjistíš že jde pravděpodobně o troodony. Víc si o nich krom jejich nepříjemné bystrosti a inteligence nemusíš vykládat. Je jich spousta.... Co uděláš??

A: Vezmeš si zbraň a pokusíš se je postřílet. Riziko: Neni jisté zda ti na ně 9 nábojů vystačí v tom případě je smrt, takřka jistá.

B: Vezmeš zbraň a 2x střelíš do vzduchu, pokusíš se je tím vystrašit. Riziko: Nemusí je to vystrašit nebo se můžou vrátit.

C: Pokusíš se bejt zticha a čekat až projdou. Riziko: Je zde největší že se prozradíš nebo tě spatří. V tom případě máš nulovou šanci na záchranu (nebo alespoň vyváznout z toho bez velkého zranění). Pokud se ti ale podaří neprozradit se máš velkou šanci že tě nechají...
 


GTA 5

15. července 2014 v 13:44 | Wulfi(Spino) |  Hry
Píšu sice pozdě a taky ne o dinosaurech. Ale mluvim tady o hře která vyšla v září minulého roku. Nicméně je to hra GTA 5. Směsice šíleností ale taky simulace skoro reálného života. Tohle je pokus jen marně oživit blog ale jen k věci. Dle mého názoru tato hra skoro rozdrtila předešlou legendu GTA san andreas. Drtí jí především v grafice, ragdoll (fyzikálním) modelu a taky v příběhu který není tak jako u GTA SA tak kostrbatý. Na výběr můžete během příběhu hrát za 3 postavy Franklina,Trevora a Michaela. Popis postav sem psát nebudu ale na googlu je toho dost. Hru budu mít koncem srpna a extrémně se na ní těším. Omlouvám se že píšu jen stručně, jen nechci aby tenhle blog zdechl úplně. Nicméně shrnu to takhle: Tato hra je mladičkou několik měsíců starou legendou která za pár týdnů od vydání dokázala to co předcházející legenda (GTA SA) od roku 2004 do teď. Myslim že pár věrných hráčů SA (hlavně ti bez konzolí) zůstanou alespoň u SAMP, ale je jich málo. Hra je zatím na Playstation 3 a XboX 360. Má vyjít i na PC ale i tak dle mého názoru nebude takový masový rekord jako u začátku vydání. Ale i přesto si myslím že pár milionů kopií vyjde najisto na dračku......

Hodnocení: 5.5/5 hvězdiček protože tato hra je legenda a legendou zůstane snad ještě na dost dlouho.


Ještě zde přidám malý epitaf pro GTA SA který zná snad každý pravý český hráč.

"Je jedno jak silní a mocní jste, vždycky se najde někdo mocnější a silnější, kterej vám zatne tipec"

-Thomas Angelo, 1938

Novinky ohledně blogu

5. října 2013 v 15:27 | Spino |  Novinky
Ahoj! Jsem tady opět já spino, ty kdo přišly si už asi všimnou že tento blog má jiné pozadí, to předešlé už se mi přestalo líbit a bylo tu sakra dlouho, další novinkou je že se můžete těšit na mnohem větší aktivitu než před tím. Rád bloguju a omlouvám se za tu neaktivitu. Snad vám to vynahradím. Tak ahoj u dalšího článku! :)

Záchrana života 1/5

3. října 2013 v 7:03 | Spino |  Příběhy
Bylo to 29. Listopadu 2013 Harry Matthews byl voják armády. Měl vztahy s Ingenem takže pro ně krapet makal společně se svojí jednotkou. Jednou když ostrov podlehl nátlaku dravců byli evakuováni, on byl sice na dovolené ale povinně musel zabezpečit ostrov a vysvobodit některé lidi co zůstali na ostrově. Samozřejmě že nechtěl. Teď kráčel zasněženou plochou k helikoptéře, která s nepatrným problémem vzlétla. Na sedadle usl a probudil se ráno kdy byla teplota u Nublaru vyšší asi o 20 stupňů. Sledoval během letu co se děje dole a měl dojem že uviděl dva obří dinosaury v souboji. Trochu se otřásl hrůzou ale opět se pohodlně usadil. Po třech minutach zvolal pilot "Už jsme tu, vystupovat!" Hladce přistál a Harry vylezl i se svojim samopalem a výbavou. Před betonovýma dveřma uslyšel zesilující zvuk motoru. "Super to bude rychlé." Usmál se ale jakmile uslyšel dost hlasité rupnutí větve, úsměv mu zamrzl. Odjistil zbraň a najednou uslyšel nějaké hlasy a slyšel rychlé kroky. Do síně bránou proletěli přeživší a těsně za nima... Nevěděl jak se to stalo, prostě proletěl obří Spinosaurus který vypadal jako by ho někdo rozpitval, a zase sešil dohromady. Strachem zakřičel a jakmile začal střílet uslyšel kroky a skřek dinosaurů menších, když pootevřel oko. Uviděl albertosaury. Začal nahlas křičet, semkl oči a střílel před sebe. Slyšel skřeky, křik jeho přátel a cákání, očividně krve. Jediné na co se soustředil je to aby sám sebe nezastřelil. Poté ho ale nějaká obří síla srazila bolestivě k zemi, uslyšel několik zakřičení, poté křupnutí kostí, a ihned potom jeho pravou nohu zaplavila nesnesitelná bolest a cítil jak mu až k rukou z nohy teče proud krve. Otevřel oči a viděl jak je nad ním noha spinosaura, bleskově se uhnul a skončil s odpornou jizvou na tváři. Opět chtěl střílet ale zbraň byla zničená, vzal pistol a začal spinosaura střílet do hlavy.Poté ho ale zezadu něco popadlo, uviděl albertosaura jak ho drží v tlamě, křičel jako o život. Ale pak ho ten spinosaurus srazil a Harry vyletěl do vzduchu, bolestně dopadl na pravou ruku a nemohl nic dělat... Zvuky jakoby utichli a on omdlel. Když přišel k sobě uviděl tu melu. Celá země byla zacákaná krví a cáry a kusy těl které se mísily s Albertousaury a Lidmi. Pak uviděl nejlepšího kamaráda. Rychle vstal, běžel k němu a dával pozor aby na krvavé zemi neuklouzl. Doběhl k němu a.. "To ne Jacku prosím, prosím že žiješ" Vzlykl a poslechl si tep těla. Bylo mu jasné že je po smrti, což navíc dokazovala i dost velká kaluž krve okolo něj. Snažil se ho vzbudit ale pak slyšel varovné zavrčení, ztuhl ale měl odvahu se otočit. Uviděl hlavu spinosaura která se na něj zlostně dívala. Vzlykl ale rozeběhl se proti dveřím a vyběhl. Běžel po cestičce a zaběhl do pralesa. Uslyšel za sebou divný řev, to mu dodalo odvahu ještě zrychlit.......

Příběh Spinosaura 10/10

2. října 2013 v 17:19 | Spino
Bylo to, Spino prorazil i betonovou část nad dveřma a dost si sedřel hlavu. Ale to mu v podstatě nevadilo, ale hned co se krapet zorientoval nastal naprostý chaos. Za Spinem vyběhla početná tlupa Albertosaurů kteří měli opodál výběh jelikož nebyli vyhodnoceni "Extrémně nebezpečni". Spino se rozběhl po jedné osobě a pak začala ta velká mela. Všichni lidé vytáhli něco co drželi u hlavy a pak se z těch předmětů začalo blejskat a vydávali dost rachtavej zvuk. Navíc když namířili na něj cítil dost bolestivé "doteky" Takže instinktivně začal sekat okolo sebe, takže byl dezorientovaný, neviděl nic. Slyšel směs bolestného řevu lidí a vítězoslavných i zoufalých skřeků Albertosaurů. Stále okolo sebe mlátil a cítil pod nohama podlahu která byla očividně do posledního milimetru zacákaná krví lidí i Albertosaurů, taky mu došlo že několik těch předmětů utichlo a přehlušil je bolestný řev lidí. Dalo mu hodně práce udržet na kluzké zemi rovnováhu, v jeho hlavě bojovali dva nápady: Stále pokračovat v boji, nebo to vzdát. Nakonec se rozhodl pokračovat a rozeběl se proti jednomu zvuku. Náhle o něco zakopl, uslyšel asi 3 krátké výkřiky, a uslyšel chřoustnutí žeber. Potom se bezvůdovně rozeběl proti zdi, přičemž nabral jednoho dost zuboženého ale bojujícího albertosaura (Taky mu došlo že jejich skřeky sou dost tiché) a narazil hlavou do zdi. Ucítil pronikavou bolest, poté uslyšel jakoby z velké dálky nejdříve skřek, poté plesknutí jako když se rozcákne nějaká tekutina o zeď. A poté už měl jen černo před očima. Z obří dálky slyšel nějaký hlas a několik plesknutí. Po pár setinách, nebo se mu to aspoň tak zdálo, přišel k sobě a pozvedl hlavu. Před sebou uviděl jen krvavé cáry, pár těl albertousaurů, a několik rozprskaných rukou. V dálce najednou uviděl někoho nebo něco. Jelikož šilhal takže to viděl jen jako šedou skrvnu. Varovně zavrčel, protože na překvapivý útok se nezmohl, když to ta "šmouha" uslyšela tak ztuhla, a pak se plnou rychlostí rozběhla k rozražené bráně budovy. Spino se hned po tom co "šmouha" zmizela zmohl po tom vstát, a teprve teď si uvědomil že má na sobě tělo albertosaura kterého při rozběhu nabral, a pravděpodobně mu zlomil vaz. Setřásl ho a vylezl dveřma. Po hledání toho, pravděpodobně člověka se nezmohl. Uvědomil si že tohle bylo něco jako bitva o nadvládu nad ostrovem, přecejen. Sundal tolik dravců, alfaraptory,desítky nebezpečných raptorů a i dočasného vládce Mika, a teď se vypořádal s tolika nepřáteli. Rozhodnutí bylo jediné. Nakročil jako kdyby byl připrave na útok, nastavil krk... A z jeho hrdla vyšel zvuk plný děsivosti, zuřivosti i směsice zvuků prosících o milost. Ihned co utichl jeho mysl zaplavil euforický pocit nadvlády. A svou sílu šel ihned vyzkoušet na stádu Triceratopsů opodál....

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ (Možná :))

Přežití Druhé světové války:Den D Část 3

21. srpna 2013 v 14:44 | Spin |  Příběhy
Zbytek deníku se nedochoval. Žádný deník se nedochoval, ty německé byli spálené. A ty američanů nepřežili takový chaos. Mikovo deník mimoto zahryzl zub času takže z ostatních stránek nezbylo nic než potrhané cáry a pouhé drobečky papíru. Ale i když Mike dnes, je jen starý muž na vozíčku. Pamatuje si vše jako by to bylo včera. "Ano, pamatuji si každý okamžik. Každou tvář kterou ten děs na té pláži poznamenal" Sedíc na okraji pláže u památné ruiny německého bunkru. "Takovou hrůzu nikdo nezažil. Ale, po tom co se tam stalo mi začalo docházet.... Že jsme byli jako myši v boxu, byli jsme nuceni střílet do nepřátel, ani jeden nechtěl zabíjet. Ale musel... Přesně v tomhle bunkru sem poznal Hanse. Byl to voják Wehrmachtu. Píše se rok 1944..."






Bylo to poté co ženisté odbouchli ochrané ploty. Plnou rychlostí jsme se rozeběhli pod bunkry. Pár kluků to sejmulo ale, ty sem neznal. Poté co se povedlo odrovnat ochrané věže bez ztrát. Rozběhly jsme se a tam jsme našli kapitána Whikinse. Přišel mi jako sympatický muž co si poradil z každou potíží. I když jen na něho běžela rota německých vojáků. Ale co udělal mě dalo názor. Že byl pěkná..... Pěkný idiot. Bunkry byli plné mladíků kteří nebyli ani plnoletí. A bylo dost pravděpodobné že příslušníci dalších, okupovaných národů evropy. Ten kapitán náhle popadl plamenomet, a do dveří bunkru začal chrlit horké plameny, jednomu vojákovi od každé roty přikázal zabezpečit bunkr který byl vypálen. Skoro všichni ve velké agoniy vyskákaly z výhledných oken a snažili se na zemi zbavit se plamenů. Když sem jeden ověřoval. Vypadal nejlépe. Uviděl jsem tam jednoho ležícího vojáka. Vypadal tak na 15-16 let a svíjel se. Sice nehořel ale měl dost odporné popáleniny na rukou, takže se nemohl bránit. Zamířil jsem na něj... Ale nedokázal jsem to. odhodil jsem zbraň a šel k němu... Uměl trochu anglicky a řekl mi. "Prosím, nezabíjej mě!" Udivilo mě to ale odpověděl jsem mu "Klid chlapče, jak se jmenuješ?" "Hans" S úsměvěm sem mu podal ruku, a Hans jemuž v jeho 14,5 letech zbyla ještě kapka dětské důvěřivosti mi jí podal a stiskl. Hans se zvedl a v tom přišel Svobodník Rodriguez a zařval "Ani se nehněte!" Došlo mi co si myslí a začal jsem mu během otáčení k němu vysvětlovat. "Neni to tak jak si myslíš on je ještě" Plesk. Na rameni my přistálo něco co vypadalo jako hodně zahuštěný exkrement, až na to že to smrdělo jako krev a sliny varana komodského dohromady. Už jen chřestivý zvuk nademnou my nedodal odvahu se otočit, tak jsem jen zahulákal. "K ZEMI!"

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ


Teď už opravdu..

6. července 2013 v 15:28 | Spino
Opět.. Opět po dlouhé době píšu článek. Ne moc veselý, ani moc smutný. Jde o to že moje aktivita je na bodu mrazu a komentování ostatních též. Moc se za to omlouvám, je mi líto že z mojich mnohých slibů na lepší zítřky se skoro nic nesplnilo. A co už se splnilo, to nestálo za nic. Já nemám náladu ani sílu dál blogovat ale přesto mě něco tlačí na tenhle mizerný blog. Jsou to asi čtenáři. Kterých si vážim nejvíce. Ale škola která skončila mi to zdržovala nejvíc. Ale teď mám moc starostí s prázdnima. Tudíž kam pojedu, jak si to sám zařídím. Proto nemám skoro žádný čas na tento blog. Občas sem bloudím hledět na mou mizernou tvorbu. Mě má (ne)aktivita moc mrzí.. A doufám že mi odpustíte.. Ale přísahám že jednou.. Jednou se sem dostanu, a můj blog opět ožije...

Jurský Park Boj O Přežití

29. dubna 2013 v 12:47 | Spino |  Jurský park boj o přežití
Po třech měsících konečně další díl z JP:BOP (zkratku si snad vyložíte).



Haas: Když se po nějaké době vyprostíš od trosek tak se vydáš k SuperLovi. Který bohužel nehybně leží a nedýchá.. Pád mu zlomil vaz. Nemá šanci, po dlouhé myšlenkové debatě se proplazíš plamínky až k zadní části vrtulníku, kde je jediný přeživší který bolestně řve.. Pokud se to ještě řevem dá nazývat. Podáš mu ruku ale v té chvíly se ozve hromová rána a helikoptéra která zpola přežila se přetočí jako válec. A Přeživšímu se odstraní zátěž z nohouBohužel nohy sou napolo přeštípnuté a jdou lehce vidět kosti. Na kterých vlastně noha od holeně dolu drží. Ale i kost je jako naštípnuté dřevo. Vypadá to skoro jako by se ho něco snažilo Vytáhnout ale nepodařilo se to a skončilo to takhle. Něco velkého.. A ta naštíplá kost. V tvých myšlenkách se ihned vnukne Tyrannosaurus který způsobil pád helikoptéry, a co bylo to přetočení. Může za to snad on? Skoro se ti v hlavě oběví obrovské ticho a "Pištění" přeživšího jde slyšet jen jako nějaká ozvěna. Když v tom se začne zbytek helikoptéry kutálet, a ty narážíš do nejrůznějších poskakujících částí trosek, když to ustane okamžitě se podíváš na raněného který vypadá jako by každou chvíly omdlel. Podáš mu pomocnou ruku když v tom... Se plechovou stěnou probourá nějaká šedá zubatá tlama,tlama s jizvama popadne toho přeživšího za natržené nohy A vytáhne ho plechem nahoru. Když se opatrně doplazíš nad díru kterou "tlama" vybourala, čeká tě jen sprška teplé červené tekutiny.. Krve, když to přestane, doslova ti utuhne v žilách krev. Z druhé strany díry, na tebe kouká protáhla zubatá zjizvená tlama.. Co uděláš?



A: Počkáš co se bude dít, domníváš se že tě podobně jako tyrannosaurus nespatří když se nepohneš.. : Riziko smrti



B: Co nejrychleji se odplazíš od díry. : Riziko že to neprovedeš dostatečně rychle, rychlá smrt



C: Popadneš jednu žhavou tyč a přetáhneš dinosaura po tlamě: Riziko že kvůli žhavosti upustíš tyč.. Poté jsou tvoje šance nulové, ovšem když se podaří tak je stoprocentní šance že se dinosaura zbavíš..

Kam dál